Hokejové stránky

V úvodu sezony v patnácti zápasech za Zlín vstřelil sedm branek, v prvním duelu po návratu přidal tedy osmý. "Po delší době jsem si konečně zahrál hokej. Naposledy to bylo v úvodu sezony ve Zlíně. K tomu jsem vstřelil gól a vyhráli jsme," spokojeně hodnotil svůj comeback do české extraligy v rozhovoru s novináři Róbert Tomík.

Se Zlínem trénoval od začátku týdne, ale žil v nejistotě, kdy bude moci nastoupit. Čekalo se na souhlas ruského klubu a vyřízení transfer listiny. "Všechny formality se vyřídily až těsně před zápasem. Jel jsem do Prahy s tím, že nevím, jestli se to stihne. Jsem rád, že jsem nakonec mohl hrát," oddechl si slovenský střelec.

Má za sebou dvě nepodařené zahraniční štace. "Když někde chcete hrát, musíte cítit důvěru vedení klubu. Když vás berou s tím, abyste střílel góly, ale hrajete jen čtvrtou lajnu, nechodíte na přesilovky, nemáte důvěru, tak se strašně těžko hraje každému. Nebylo to nic příjemného," oklepe si při neradostné vzpomínce.

V Malmö přitom nešel do neznámého prostředí, v loňské sezoně mu pomohl k postupu do elitserien. Navíc byla v klubu silná česko-slovenská kolonie. "Myslel jsem si, že jsem si v týmu získal nějakou pozici, pomohl jsem jim k postupu, střílel góly. A že to bude fajn, trenér mě bude stavět. Měl však své vytipované hráče, kteří byli top a my jsme hráli ve třetí a čtvrté pětce. Je to těžká liga a těžko se prosazujete, když vám trenér nevěří," hlesl zklamaně.

Přitom to byl ten samý trenér Lars Berström, který vedl Malmö i loni. Tomík se vydal do Švédska v říjnu. Už tehdy přemýšlel, jestli dělá dobře. Měl však platný kontrakt a nic jiného mu nezbývalo. "Je pravda, že jsem váhal, protože jsem měl nějaké zprávy, že tam není všechno v pořádku. Chtěl jsem zabojovat, ale šance tam nebyla."

Stejný osud jako Tomíka potkal i jeho krajany Nedorosta a Bartoviče, předčasně skončili v Malmö také Radek Duda a David Moravec. Nováčkovi elitserien se nedaří, od začátku sezony uzavírá tabulku. Nepomohla zatím ani změna, kdy Bergströma nahradil známý Kanaďan Dave King. "Když přišel nový kouč, mně osobně řekli, že to chtějí hrát s mladšími hráči. Tím bylo jasné, že v Malmö končím. Odehrál jsem šest zápasů, dalších pět jsem seděl na střídačce. Nemělo už význam tam být déle." 

Ruská záhada - proč mě angažovali?

Následovala ruská štace. Jenže na Sibiři narazil mistr světa z Göteborgu 2002 ještě tvrději. Za Novosibirsk nastoupil jen ve 3 zápasech, po tom posledním ho zkritizoval trenér a Tomík mohl balit kufry. "Nevím, proč mě vůbec angažovali, je to pro mě záhada. Na druhou stranu jsem na sebe trochu naštvaný, protože jsem do Ruska nechtěl jít. Mám těhotnou manželku, čekáme druhé dítě, nechtěl jsem tam odcházet. Nakonec rozhodly i ty peníze," přiznává, že ho do Ruska zlákaly především dobré finanční podmínky.

"Sám nevím, proč mě angažovali, když mi nedali ani šanci. Hrál jsem tři zápasy ve čtvrté lajně a  to je těžké něco udělat," dodává. I druhé zahraniční angažmá v této sezoně tak skončilo předčasně. Ve Zlíně mu bylo na začátku ročníku dobře, střílel góly. Kdyby mohl vrátit čas, možná by se rozhodoval jinak a nikam by neodcházel. "Samozřejmě, že ztracených měsíců lituju. Ale s tím se nedá nic dělat, člověk nikdy neví, do čeho jde."

V minulosti působil ve finské či německé lize. A vedl si tam dobře, neměl žádné problémy. "Podle letošní sezony to možná vypadá, že nejsem adaptabilní. Ale já právě upředňostňuju hrát v zahraničí, víc mi to vyhovuje. Rád bych se zdokonalil v angličtině. Budu se však opakovat, když vás někde berou jako zahraniční posilu, měl byste patřit k jádru mužstva a mít důvěru."

Zažíval těžké období. "Je to těžké po psychické stránce. Ztrácíte chuť do hokeje, musí vás to i bavit. Těšit se na stadion, na tréninky. V mém případě to byla trochu apatie," přiznává chmurné myšlenky. Ale říká se, že i špatná zkušenost může být k něčemu dobrá. Co vás nezabije, to vás posílí. "Nevím, jestli se to dá brát jako poučení. Každopádně to musím zaklepat. Doufám, že už nic podobného nezažiju. Nemůže být nic horšího, když nehrajete a vystřídáte tři kluby za sezonu. Není to nic příjemného."

Návrat do Zlína, zpátky je i chuť do hokeje

Po odletu z Ruska se mu hlavou honily různé věci. Dokonce přemýšlel i o tom, že do konce sezony už nikde hrát nebude. "Byly nějaké nabídky, ale váhal jsem nad tím, jestli budu ještě hrát, protože jsem z toho byl hodně znechucený. Byl jsem frustrovaný," prozrazuje.

Nechtěl zažít už další zklamání, další stěhování. Pomohl mu zájem Zlína. "Měl jsem i jiné nabídky, ale rozhodující pro mě bylo, že už jsem nechtěl jít do cizího prostředí. Rodina se mnou byla ve Švédska, do Ruska jsem je netahal. Manželka je těhotná, dítě se má narodit v květnu, do Zlína to mám blízko. Už jsem nechtěl měnit prostředí a jít do něčeho nového. Ve Zlíně jsem byl spokojený, je tu dobrá parta a rád jsem se vrátil."

V pátečním utkání v Sazka Areně proti Slavii po čtyřech měsících znovu oblékl žlutomodrý dres s číslem 44. A se svým výkonem mohl být spokojený. V 9.minutě zvedl ruce nad hlavu, tečí střely Petra Lešky upravil skóre na 2:0. Radostný pocit ze vstřeleného gólu si ve Švédsku ani v Rusku neužil. "Není to ještě ono. Necítím se vyhraný, pomalu se do toho dostávám. Je znát, že jsem dlouho nehrál, naposledy jsem si pořádně zahrál právě ve Zlíně," připomíná.

Trenér Bokroš ho postavil do prvního útoku k Leškovi. Jejich spolupráce přinášela úspěchy už v úvodu sezony. A jak ukázal zápas na Slavii, nic z ní nezapomněli. "A to jsme spolu vůbec netrénovali, protože se nevědělo, jestli budu hrát," usmívá se třicetiletý útočník. "Byl to dobrý zápas, hrálo se nám spolu dobře. Je to psychická úleva. Hlavně jsem si zahrál a vím, že mi ve Zlíně věří, to je důležitého pro každého hráče."

Zlín se díky vítězství na šestou Slavii bodově dotáhl. "Doufám, že nám to pomůže po psychické stránce, protože chlapci v poslední době moc nevyhrávali. Bylo by dobré být v šestce, ale rozhodující je dostat se do play off. Momentálně je to v tabulce hodně našlapané, může se hrát o postup až do konce," uzavírá.

zdroj:hokej.cz